Světla na obloze by Lisa Lueddecke

Když rudá světla pokryjí oblohu, víme, že kruté dny nastanou. Vyděšeni jsme a zahnáni do rohu, jen oči pro pláč nám zůstanou...
Mrazivá fantasy z prostředí severského ostrova, která vás dostane svou lehkostí a autorčiným vypravěčským umem.

   

               Autor:                    Lisa Lueddecke

                Žánr:                     YA fantasy

                Počet stran:          304

                Nakladatelstí:       King Cool 2019

                Hodnocení DK:     91%

„Strach se nad vesnicí vznášel jako ledové krystalky ve vzduchu. Ne ten tichý strach usazený v nitru, který za sebou nechává ustrašené tváře a vytřeštěné oči. Tento strach kutálel slzy po bledých tvářích a vyvolával vzlyky těch, kteří už je nedokázali polykat. Rodiny se semkly do pevných klubek a hltaly poslední společné okamžiky předtím, než přijde nemoc a její krvavá žízeň.“

Něco málo o autorovi:

Lisa se narodila do rodiny příslušníka leteckých sil, díky čemuž měla od dětství blízko k cestování. Život trávila na cestách mezi čtyřmi zeměmi a pěti americkými státy. Začínala jako stážistka a blogerka, a poté se z ní stala spisovatelka na plný úvazek. Žije v Anglii a má pět sester.

Něco málo o knize:

První díl ze série (zatím duologie) od britské spisovatelky, je poměrně nováčkem na českém trhu v žánru fantasy - vyšla u nás 11. února pod nakladatelskou značkou King Cool a pomalu jí začíná přicházet na chuť mnohem více čtenářů, a to i mimo YA věkové kategorie.

 V originále nese název A Shiver of Snow and Sky a mě trošičku mrzí, že jí nebyl zachován překlad původního titulu (ale nevadí, Světla na obloze jsou taky moc fajn). 

Opět se dnes budu opakovat jako v předešlých dvou recenzích a budu chválit do nebes práci od Kreatika s.r.o , protože tahle nádherná obálka je zase z jejich královéhradecké dílny. Vystihuje ledovou atmosféru severských zemí a cestu hlavní hrdinky. Kniha je pevná s přebalem,  a i když jsem si původně myslela, že se bude jednat o větší bichli, je poměrně útlá a velice hezky zpracovaná.

Něco málo příběhu:

Na Skanu se všechno řídí pověrami...
Ale těmi nejpravdivějšími a nejstrašnějšími jsou ty, které se týkají světel objevujících se na bezmračné noční obloze - říká se jim lós. Zelená je velmi běžná - znamená, že je Bohyně spokojená a všechno je, jak má být. Modrá znamená sníh - hory sněhu. A pak je tu červená, která se objevuje velmi vzácně - červená znamená varování!
Když se naposledy zbarvila obloha do karmínově rudé, vypukla epidemie horečky a během pár dnů zemřely stovky lidí. Sedmnáctiletá Ósa si to pamatovat nemůže, protože byla tehdy novorozeně. Ale dnes, když se hrozba opakuje, je skoro dospělá, odvážná a jako jediná z vesnice má kuráž postavit se tváří v tvář osudu, jenž čeká na každého obyvatele ostrova.
Ale polární záře není jediným nebezpečím, kterého by se měli obávat.
Díky vzkazu z jezerní jeskyně psaném ve starých runách, se vydává do hor, aby promluvila se samotnou Bohyní a požádala ji o zastavení smrtelné nákazy a pomohla jim zvítězit nad ∅ry - krvelačným a krutým národem, který se chystá na Skan zaútočit a povraždit všechen jeho lid. Obojí totiž přežít nemohou, vždyť zvládnou sotva jednu z těchto kleteb!
Na dlouhé cestě severskou planinou čeká Ósu velká neznámá, a tak bezmoc se strachem, kterým musí čelit, jsou s každým krokem větší a nebezpečnější. Co ji vlastně tam nahoře čeká? A je všechno, co bylo psané kdoví kým a staré tisíce let pravda? Umře nebo dokáže nemožné a konečně se stane v očích její rodiny něčím víc, než jen novorozencem, který zabil svou matku? To si nechte vyprávět...

„Nebyla jsem ani statečná, ani obzvlášť užitečná. Neuměla jsem číst runy nebo řídit loď, ale raději bych zemřela v náručí hory, než abych tu seděla a sledovala, jak můj svět a můj lid někdo cupuje na kousky a topí jej v krvi, v mé vlastní krvi. Jestli máme zemřít, nebude to bez boje. Nikdo nás neuvidí na kolenou škemrat o život. Jen ať sem přijdou. Jejich hlavy jim s radostí pošlu po vodě!“

Celkové hodnocení:

Hele, já bych klidně věřila, že je to pravda! Teda, ne pravda jako pravda, ale jako opravdová legenda, která se po staletí vypráví možná někde na Islandu zlobivým dětem, které nechtějí spát. Protože ono to bylo všechno tak lehce uvěřitelné. Vypravěčsky úplně na jiné úrovni, než jak jsme u YA zvyklí. Většinou autor sází na akci - to se o Světlech na obloze říct nedá. Čtenáři tohoto žánru si často stěžují na přílišné vykreslování okolí, popisy prostředí. Že prý jsou zdlouhavé, nudné, nezajímavé.. Ale proboha, proč? Vždyť je to tak krásný! A právě na této kráse si kniha zakládá a já to zbožňuju! Spíš než akční krváky se snažím vyhledávat příběhy, které si dokážu dopodrobna ve své hlavě představit.
Propojení dá se označit "cestovatelské" fantasy se severskou mytologií mi přišlo jako něco oslňujícího a opravdu se už hodně těším na další díl.

Ano, četla jsem ji trošku delší čas, ale vůbec se nestydím. Ona totiž je sice po příběhové stránce moc hezká, ale něco mi tam přece jen chybělo. Možná napětí? Láska? Nevím, ale určitě bylo velice zajímavé sledovat vývoj postav a jejich charakterů. Velmi pozitivním faktem v této knize je, že obsahuje i celkem dost poučných událostí, a to je rozhodně u YA knih velice žádané. 

Kdo mě sleduje, tak ví, že já si dost často vytahuju zajímavé věty, citáty a chytrosti z děje a potom s nimi hýřím a vířím ve velkém stylu na stories (la pardon), a tak chci jenom upozornit, že tato kniha je jich plná! U většiny ostatních je to v průměru jedna pěkná věta na padesát stran, tady je to jedna na pět stran!! Vybrat ty správné pro tuhle recenzi mi dalo fakt zabrat. 

 Doporučuji - kdykoliv, kdekoliv, komukoliv! Ale za mě největší ideál by byl číst tuto knihu někde v horské chatě u krbu s pořádnou huňatou dekou a hrnkem horkého čaje.

 Mínusy:

Trošičku, ale opravdu jenom nepatrně málo mi vadilo od půlky knihy střídání vyprávění mezi Ósou a Ivarem. Hlavně tedy změny z první do třetí osoby. Ale chápu, byl to vlastně jen takový pidi bonus, abychom mohli vidět, co se odehrává ve vesnici během hrdinčiny výpravy do hor. Ale ta změna vyprávěcí formy tam být nemusela.

Taky bych na milion procent uvítala mapu! Bylo by naprosto super moct sledovat Ósu na cestě, a také si lépe představit ostrov, okolní vesnice a celkovou rozlohu.
A chybělo napětí..

„Hrůza se ve mně probudila a zažehla spalující peklo slepého strachu a úzkosti. I dýchat mě stálo spoustu sil, každý krok byl utrpením. Žilami se mi rozlila osamělost - hmatatelná, tíživá, zdrcující. Chtěla jsem se rozběhnout. Chtěla jsem křičet a plakat a ulevit si od té bolesti v srdci, ale musela jsem jít dál. Noha nohu mine. Počítala jsem kroky, soustředila se na každý nádech a výdech a snažila se ignorovat vlny hrůzy, které mě zalévaly od hlavy až k patě.“ 

Pokud by sis chtěl/a zpříjemnit čtení, nebo si jen tak na chvilku poslechnout tématickou muziku - vytvořila jsem na Spotify playlist, který tě vtáhne rovnou na severské pláně. 
KLIK -> 
                                      MARY´S BOOK SOUNDTRACK - A Shiver of Snow and Sky.                                                                                                                                                                               

                           Moje hodnocení:                                          ⭐⭐⭐⭐

Za knihu děkuji Knihy Dobrovský


zdroj obrázků databazeknih.cz a můj instagram
zdroj životopis databazeknih.cz